Jan Tanner

Jan Tanner (17. srpna 1623 Plzeň – 4. listopadu 1694 Praha) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.

V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664–1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. V letech 1674 až 1690 nechal budovat hustou síť kapliček na poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694. Získáno z Wikipedie